Letní spolutvoření


Léto je v plném proudu a to letošní je hodně proměnlivé. Z minulých let si vybavuju dlouhá a úmorná vedra, ted’ je to jako jízda na horské dráze. A nejen počasím, ale i energeticky. Takže pokud se cítíš jednou jako na vrcholu a jindy zase, jako bys spadla do temné díry, je to asi normální. Ale neříkám tohle už od začátku tohoto roku? 🙂


Dnes je 13. července. I když se spíš zabývám energiemi a cykly přírody, dnes bych promluvila o tomto záhadném čísle. Nejsem numerolog, i když mě čísla baví a zajímají, protože skrývají odpovědi na různé otázky. A zároveň je i odkrývají. Tomu, kdo je chce znát.


Třináct. Číslo, které bylo svým způsobem zavrhnuto. Je tak trochu symbolem něčeho, co přináší neštěstí a útrapy. A pokud to datumově vyjde na pátek, tak to je úplný konec 😉 Dokonce jsem se dočetla, že některé hotely a budovy vynechávají 13. patro a některé letecké společnosti nemají řadu s číslem 13. Zajímavé.

Místo ve středu středních Čech


V naší společnosti žijeme v časovém rozložení tak, že jsme si určili 12 měsíců. Není to tak zlé, dali jsme těm měsícům pěkná jména a pevné časové úseky, i když to přece jenom musíme občas ohnout, aby to vycházelo. Ono totiž takhle strojově to ve Vesmíru nefunguje. Těch skutečných, tedy fází dorůstání a ubývání Měsíce bývá za rok třináct. Vyvstává proto otázka, proč jsme se tak odklonili od těchto přirozených fází, které se dějou tak jako tak? Možná kdybychom se více sladili s těmito přírodními cykly, žilo by se nám daleko líp. Chápali bychom víc, proč a kdy se určité věci dějí.

Nebo jsme byli odkloněni? A pokud ano, tak kým? A proč jsme to dopustili? Najednou je těch otázek víc a víc, tak jako se ptají děti a na některé ty otázky úplně nemáme jasné odpovědi.

Za mě je ale jedno jasné. Pokud budeme žít víc v souladu s těmito fázemi přírody, Vesmíru a budeme se učit od toho, kdo to tu vytvořil, pochopíme, že tu už všechno je. Pro nás všechny.


Od těchto vyšších sil jsme doslova odpojeni. Hodně lidí ani neví, jak se napojit. Přitom to vědění v sobě už máme obsaženo, tak dokonalé to je. Ale zdá se mi, že jsme spíš napojeni na jinou, umělou sít’, kde si můžeme najít spoustu informací, jen ne to vědění. Nechápej mě špatně, nejsem proti technologiím. Jen bychom si měli dávat pozor na to, kde nám to slouží a kde tomu už sloužíme my. Je hodně tenká hranice mezi těmito polohami.


No a ta třináctka…přináší smůlu a útrapy? Podle mě jde jen o nepochopení. Je to průlomové číslo, které obsahuje poznání a transformaci. I v životě člověka. Pokud se dokončí třináctý rok, začíná úplně nová sedmiletá fáze. Ne že by jiné sedmiletky nebyly nové, to určitě jsou, ale pokud si vybavíš tohle období rané puberty, je to celkem hustý přechod z dítěte do někoho jiného. Je to i díky hormonům, které se kolikrát až vzbouří.


Je to číslo, které skrývá pravdu. Tu, kterou bychom nejradši neznali. Je to číslo, co nese hluboké magické a mystické významy, spojené s transformací, ženskou energií a skrytými silami. Jo, je to někdy děsivé, ale kdo v nás se toho bojí?


Měla jsem v plánu v tento den vydat svůj druhý eBook, který je ve formě příběhu, takže jsem ho označila jako eStory. Nazvala jsem ho Byt č. 13 aneb VSTUP DO TŘINÁCTÉ KOMNATY. Na článek do blogu je příliš dlouhý a taky více odkrývá to, co se stalo, i když jen určitou úroveň. Asi by to bylo krásně symbolické, ale…zradila mě technika. A taky mi došlo, že tuhle synchronicitu si taky jen vysnilo něco ve mně. O tom, že v tento den slavím svátek se ani nezmiňuju 🙂


No, dárek jsem chtěla dát tobě, protože ten příběh vypovídá o tom, co se děje za oponou běžných věcí v životě. A pokud chápeme souvislosti a začneme na ně nazírat z jiného úhlu pohledu, můžeme nechat se ty věci dít. Protože ve výsledku můžeme zjistit a taky že zjišťujeme, že se to děje v náš prospěch.

Tak ale prostor mě vyvedl z této romantické představy, mít to řádově přesně na den a dát ti tento příběh zrovna dnes. Nevadí. Brzo k dispozici bude, tak zůstaň ve spojení. Protože mám takovou další romantickou představu, která se vlastně už přetavila v záměr…mám totiž pocit, že když budeme každý dělat to, co máme dělat, že se nám všem bude žít o dost líp.

Znáš to: ten dělá to a ten zas tamto a všichni toho uděláme moc…ono taky dost záleží na společném záměru toho tvoření, čeho že teda uděláme moc.

Přeji ti krásné letní dny, at’ ti neuniká to, co se už tvoří všude kolem i bez nás a at’ se na toto spolu-tvoření co nejvíc napojuješ ۞

Markéta Maja
Jsem průzkumník životem, vnitřní bojovník a vysoce citlivá bytost. Zabývám se hlubinnou psychologií a spiritualitou, odkud nejvíc pramení moje tvorba. Také hodně pracuji se šamanskými technikami, vycházím z indiánských nauk, ze spojení s přírodou, živly a bylinami. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *