Můj příběh

Moje jméno je Markéta Maja. Jsem průzkumník života a jsem  obdařena vysokou citlivostí. Mám také dar vidění toho, co se skutečně děje i s tím, co není hned patrné. Jsem vedena k tomu pomáhat hlavně těm, kteří stojí o to žít v opravdové svobodě. Díky svým zkušenostem a hledáním něčeho, co opravdu pomáhá a vede ke skutečné síle, nejvíce čerpám z indiánských nauk, šamanismu, propojováním s přírodou, živly a práce s bylinami. Propojuji i další směry, které vedou k práci s vědomím a hlubší bdělostí, která je nejen pro senzitivní bytosti klíčová.

Vysoká citlivost

Jako vysoce citlivá bytost vnímám všechno, co se v mém poli objevuje. Je ohromně nabíjející být v čisté přírodě nebo na nějakých silových místech. Mohu tak cítit silné vibrace, zajímavé energie nebo ducha místa, na kterém se zrovna nacházím. Tohle opravdu miluju.

Důležité je ale přijmout všechno, bez podmínek. A nenechat se vtáhnout do takzvané reality, protože ona realita vlastně není skutečná. Přesto na určité úrovni existuje. Proto na některá místa, o kterých vím, že jsou energeticky velmi náročná, jako je třeba metro, obchodní centrum, nemocnice nebo různá podobná zařízení, přepínám do šamanského modu vědomí, který je neosobní a zvyšuje se v něm bdělost. Mohu si takto vědomě vytvořit i ochranu.

Šamanská cesta

I když se to může zdát jako každodenní těžká práce, není tomu tak. Svou citlivost si velmi užívám, i když já to spíš nazývám tak, že ji prožívám. Dokážu rozpoznat, co se ve skutečnosti děje a zaujmout k tomu takový postoj, který je v tu chvíli pro mě a pro všechny zúčastněné nejlepší. V životě jsou momenty, kdy je nutné zapnout laserovou bdělost, obzvlášt’ s některými lidmi.

O to krásnější jsou chvíle, kdy se mohu napojit čistě jen na přírodu nebo třeba při rituálu na živly, energii Slunce a Země. Taky se ráda propojuju se zvířaty, jejich energie je ryzí a není tam nic, co by rušilo, jako je to u lidí. Takto mohu pracovat s energií jakéhokoli zvířete, i když s ním fyzicky nejsem. V šamanismu se tomu říká totemová zvířata, to jsou ta, která nás v danou období života nějak fascinují, přitahují nebo inspirují.

Lidi jsou pro mě o dost větší výzva. No a kvůli výzvám tu evidentně hodně z nás je, protože jinak bychom jimi neprocházeli 🙂

Doba temna

Dnes už to beru jako výzvu, dříve to bylo ale utrpení. Cítila jsem se s lidmi hrozně, obzvlášť ve větších skupinách nebo v davu, nedokázala jsem pojmout všechny ty vjemy a byla jsem kolikrát na pokraji zhroucení. Už jen chodit do práce, jezdit veřejnou dopravou nebo jít nakoupit bylo velmi náročné a vysilující. Domů jsem se vracela úplně vyčerpaná a nerozuměla jsem, co je se mnou špatně. K tomu jsem se obviňovala, že mám pořád s něčím problém a že nedokážu být v pohodě jako zrovna někdo, kdo byl v mých očích pohodář.

I moje vztahy, obzvlášt' pak ty partnerské, byly pro mě hodně náročné. Jako bych se v tom všem ztrácela a nevěděla jsem, kdo jsem já. Na druhou stranu jsou pro mě vztahy důležité. Všichni chceme někoho milovat. Jenže si lásku dost často zaměňujeme se závislostí, potvrzováním naší hodnoty, chtíčem, vášní a dalšími formami toho, jak jsme si lásku vyložili. Dost to odráží ten svět, ve kterém jsme jako děti vyrůstali. A nakonec, dříve nebo později, se stejně budeme muset naučit milovat především sami sebe.

Temná noc duše

Vlastně mě pořád překvapuje, že temnota nemá hranice a ani konce. Je to ale jen prostor, který neobsahuje světlo. V naší psyché to vypadá tak, že záblesk na určitou věc v temnotě vrhne uvědomění. A světlo samotné přichází s pochopením, přijmutím, obejmutím a nakonec s odevzdáním. Jsou to fáze, která každá může trvat různě dlouho.

Můj život byla taková dost krkolomná cesta přes temné uličky, zákoutí, lesy, pláně i pouště... hodně jsem se v tom vyžívala a vlastně co nebylo temné, jako by nebylo zajímavé. Jenže taky tím člověk hodně naráží na různé věci v životě a narůstá v něm rozpor. Docházelo mi, že si všechno tvořím sama, i když se zdá, že se mi to prostě děje. A některé věci se opakují a vlastně ve všem můžeme vidět skrytý význam. 

O této síle nevědomého tvoření jsem napsala příběh Byt č. 13 aneb Vstup do třinácté komnaty. Je to příběh tom, jak se hluboké vnitřní procesy mohou propsat do reality života. Vstoupit do něj bylo možné ZDE. Ale momentálně jsem ty dveře zamkla. Klíče jsou k dispozici u mě, takže pokud máš zájem, zkontaktuj mě.

Paprsky světla

Hodně jsem zkoumala, testovala, sbírala zkušenosti, učila se přes různé směry a nejvíc vlastně skrze život samotný. Ukotvila jsem se v šamanismu a indiánských naukách, které jsou mě a mému srdci nejbližší a ze kterých čerpám nejvíc. S tím souvisí energetická práce a léčení, ke kterým jsem prošla studiem a získala k ní certifikát. 

Pomyslnou bezednou studnou, ke které si také chodím pro živou vodu, je hlubinná psychologie, kde nacházím opět spojitosti a vhledy, které aplikuji do života. Velmi mi pomáhá a inspiruje dílo C. G. Junga.

Když se život nevyvíjí podle našich představ, máme velkou tendenci utíkat do jiných světů, ale únikem se nic neřeší a vlastně ani uniknout nelze. Dřív nebo později dojdeme k tomu, že pokud jsme tady, tak tu máme být a to úplně, totálně.

Společná cesta

Můj záměr ve sdílení toho, co tvořím, je ten, abychom se dokázali nejen zorientovat sami v sobě, ale odkrývali naše vlastní možnosti a potenciál. Mou vášní je objevování toho, kdo opravdu jsme a taky to, že jsme součástí jednoho celku. A že jsme všichni propojení se všemi a se vším. Za mě, pokud si toto uvědomíme, dostane život každého z nás úplně jiný grády. Tento svět je v mnoha ohledech dost složitý, ale i to nás nějak formuje a vybízí k objevení svojí vlastní síly.

Jako dárek jsem vytvořila eBook Od stresu do síly a harmonie. Ten se zaměřuje nejen na stres, který se stal vibrací tohoto časoprostoru, ale hlavně na cestu do klidu a harmonie. A to je naším vnitřním domovem. Stres je v nás pěstován už od mala a tím ho podvědomě prožíváme pořád, snad možná proto jsme si vytvořili takovýto svět. Nejde o to s ním bojovat, co tu je, už tu je, ale jde o to znovu najít tu naši skutečnou esenci. K eBooku, který je zDARma, můžeš TUDY.

Pojd'me v sobě tu svou sílu nacházet a učit se, jak žít co nejvíce v souladu nejen s námi samotnými, ale i s okolím a dalšími druhy na této Zemi. Pojd'me podporovat naši ryzí sílu a citlivost, což jsou dvě strany jedné mince. 

Síla ze mě, síla Země

Cítím se být vedená k tomu, abych pomohla těm možná nejkřehčím z nás a taky těm, kteří stojí o to objevit skutečnou svobodu, divokost, citlivost, nespoutanost a taky zodpovědnost, protože nastal čas...je potřeba, abychom více vystoupili na scénu a do popředí. Doba, kdy vládli ti, kteří si necitlivě podmaňovali ty slabší, je pryč. Ostatně ti slabší nikdy slabší nebyli, byli jen zahnáni do kouta...no to je jedno 🙂 Důležité je, abychom pochopili, že skutečná svoboda a síla je v nás a není nic a nikdo, kdo by ji mohl ohrozit, kromě nás samotných.

 

Jsme se stromy spojeni více než si myslíme. Tam, kde nejsou stromy, není štěstí.


Jsme tvůrci vlastní reality, i když si myslíme, že jsme její oběti.


Tma je jen nepřítomnost světla.


Je tolik realit, kolik je bytostí. Každá je jedinečná a neopakovatelná.


Bud' je to všechno zázrak anebo není. Záleží na tom, jak se rozhodneš to vnímat.