O Slunci

Letošní Slunovrat nás opět překvapil. Byl úplně jiný než jak jsme ho znali. Ale tak se to děje poslední roky se vším, už nikdy nic nebude stejné jako dřív. Země a její cykly se dostaly do velmi zajímavých a silných obrátek, energie se vyvíjí jinak než jsme byli zvyklí. Spolutvoření se Sluncem má obrovské grády a celé je to prozářeno ještě jiným světlem než tím slunečním. Je to jako by se sluneční energie spojila s nějakou další, která doteď nebyla této dimenzi otevřená. Tak teď už je.

Slunovrat se vlastně neděl až přímo v tom bodu zlomu, tedy 21.6. a nějaké dny před a po, ale mohli jsme ho vnímat i v některá období uplynulých měsíců. Prostě úplně jinak než kdykoli předtím.

Fotky byly pořízeny na stejném místě

Dnes bych chtěla na oslavu tohoto přelomu promluvit o Něm. Všeobjímající energie, svítí na všechny stejně, dává všem stejnou měrou, i když ne ve stejnou dobu na různých místech. Bez něho nejsme nic. Díky jeho energii všechno roste a takto s matkou Zemí neustále tančí, plodí další a další potomky a dary pro ně. Zatím jsme vyzkoumali velmi důležitý vitamín D, který z jeho záření plyne a jak je pro nás důležitý. Taky jsme přišli na UV záření a další vědecké pojmy, ale víme, co je vlastně Slunce?

Otec. Padre Sol. Šamani Slunce považují za Otce nás všech a se mnou to velmi rezonuje. Znáš přece pohádku Tři zlaté vlasy děda Vševěda…velmi trefný a silný příběh, kdy děd Slunce všechny a všechno vidí a zároveň nechává vše plynout tak, aby se jeho dcera nebo syn poučil ze svých činů. Je to energie, kterou máme stále za zády a tak bychom měli i prožívat podporu otce. Nechává nás žít náš život a dělat v něm i chyby, ale stále je tam pro nás. Nejsme na to sami.

Někdy je ho málo a někdy zase moc. Na určitých místech na Zemi a v daných obdobích dokáže být spalující. Důležitá je pak rovnováha a rozpálená místa je potřeba ochladit temnou nocí. Někde je zase po daný čas velmi vzdálený. Proto je tam, kde dlouho nebyl, důvod k oslavě a radosti, že ho tam zase máme.

Propojení

K prvnímu hlubokému a vědomému propojení s Ním u mě došlo na ceremonii se San Pedrem. Medicína San Pedro je kaktus pocházející ze střední Ameriky z oblastí prozářeného a rozpáleného Mexika a tam, jak víme, je to Sluncem přímo zalité. Kaktusy jsou speciální odrůdy rostlin, které rostou hlavně ze sluneční energie, vodu spíš kumulují uvnitř sebe a dělá jim dobře ta horká výheň na poušti. Proto bych řekla, že na San Pedro je ideální slunečný a teplý den.

Takový tenkrát byl, i když bylo už září, takže ta velká horka už polevovala. Šli jsme se skupinou na takový palouk a já si lehla přímo do záře Slunce, jako bych se chtěla opalovat. A pak se to stalo. Dostala jsem se plně do středu svého těla, nebyla tam žádná myšlenka ani pocit, za to jsem byla naprosto a úplně bdělá. Moje tělo bylo v tu chvíli nehybné, tedy pohybovat jsem se mohla, kdybych chtěla, ale já jsem nechtěla. Naopak, nechala jsem si ten stav prožít naplno a kamarádi mi provedli zvukovou terapii přímo na mě. Bylo to hodně mocné a pro mě dost zásadní.

Další velmi silné spojení s Ním jsem zažila v obyčejném dni. Teda obyčejném, psal se rok 2021 a v ten rok byly asi všechny dny neobyčejné 🙂 A to asi pro všechny z nás, jestli si dobře pamatujeme, co se celosvětově odehrávalo. No já jsem se tehdy nechala zaměstnat na částečný úvazek ve firmě, kde jim práce naprosto přerůstala přes hlavu. Nebylo divu, protože obchodovali s testy na Covid a majitelům slušně hrabalo z toho obrovského a náhlého zisku, který neustále rostl. Byla to zajímavá zkušenost, připadala jsem si jako v nějakém sitcomu, i když tak to vidím spíš teď. Tehdy na mě víc působil ten tlak i s tím, že se teprve začalo okrývat, co se vlastně děje.

Jednou takhle ráno jsem stála u kopírky, náladu jsem asi neměla moc dobrou, protože realita byla taková celá pošahaná. Ve skutečnosti ale začínal krásný, slunečný den. Co si vybavuju, tak byl asi únor nebo březen a Slunce už mělo nějakou sílu. Zrovna vycházelo zpoza obzoru, stála jsem zády a v ten moment jakoby na mě sáhla teplá ruka, až jsem se otočila. Spatřila jsem Jeho záři, která byla to ráno velmi silná a tak krásná, jak může být chladnějšího rána. Bylo to velmi mocné a musela jsem uznat, že jsem na Otce tak trochu zapomněla od našeho setkání se San Pedrem. Jakoby mě chtěl uklidnit a říct, že je všechno v pohodě tak, jak je.

Od té doby se s Ním propojuju pravidelně. Miluju hlavně ty období, kdy je vlastně ještě celkem zima jako právě v únoru a březnu. Ta energie je úplně blahodárná i po té dlouhé zimě a toho stýskání po Něm. Nebo v září a říjnu, kdy už Ho pomalu ubývá, ale ještě Ho je stále dost. Každý nový den tam zase je, i když není někdy vidět za oblaky, ale je tam. A prozářené letní dny, které nás čekají po slunovratovém průchodu, ty má ráda asi většina z nás.

Na Slunovraty je ta energie tak silná a speciální, že je to vlastně jako přímé spojení s Ním, obzvlášť na ten letní. Není divu, je nám a k naší Zemi opravdu blízko. Tohle období je extrémně nabité energiemi, nejen tou sluneční a zemskou, ale jak už jsem zmínila, letos tam vnímám i další sílu, kterou bych nejlépe popsala jako světelnou. Je to teda jízda, to ti řeknu.

Vzkaz pro tebe

Mám od Slunce takový vzkaz a požehnání pro každého, kdo bude číst tyto řádky. Využívej léčivou a harmonizující sílu všeho, čeho se dotknula Jeho energie. Pomalu nám dozrávají různé plody, hojně kvetou bylinky a všechna ta krása, co vznikla přirozeně tak, že vyrostla ze Země a na Slunci, má až magický efekt. Pokud máš nějaký neduh, nejdřív pátrej po tom, kde vznikl, vytrhni kořen a nech se dovézt k tomu, co ti pomůže se zase harmonizovat. Ono ve své podstatě, na všechny neduhy něco v přírodě najdeme. Ale většinou o tom nevíme, třeba chodíme okolo něčeho, co nám vyrostlo na naší zahrádce a co nám chce pomoct. Tím je myšleno naše energetické pole, tu reálnou zahrádku mít ani nemusíme.

Je totiž přesně takový, jaký by měl být náš otec. A tím On tedy rozhodně je.

Viva el Sol